Tuesday, 19 August 2008
O promiskuitě
„Dementko, cos to udělala? Vždyď ses celá pochcala! Kdybys takhle úchylácky nedumala, mohla sis klidně dojít na záchod.“
„Lásko vždyť jsem zrovna nic neříkala…“
„Dojdi se převlíknout, nebo tě vomrdám!!!“
Někdy to bylo dost drsné. Jednou z jeho polepšovacích metod bylo několikahodinové konstantní mrdání mého řitního otvoru. Když už se jeho úd nevzmohl k erekci, přišel na řadu dlouhý vibrátor. Bičoval mě a lil mi vosk na vagínu.
Tentokrát jsem se nevzmohla na nic. Seděla jsem v pochcaných kalhotkách na pochcaném křesle, koulela jsem hloupě očima a sledovala před očima neustále se zvětšující pyj.
„Roberte!“
Zadusila jsem se žaludem, který jsem mu tenkrát nechtěně ukousnula. Zapadl a Oliver mi v agonii nebyl schopen pomoci.
Konečně jsem si v ten moment uvědomila, jak je promiskuita nebezpečná a pro jistotu jsem s ní skončila.
Thursday, 31 July 2008
O matkách a ratolestech

Zase paranoia. Nejspíš mi to začalo s tabletkami od matky. Spím jen občas a okolní svět je rychlejší. Přemýšlím nad smyslem existence a matka mě ji ohleduplně naplňuje záhadnými tabletami.
"Verunko, jak dneska bylo ve škole?"
"Souložila jsem se třemi spolužáky, maminko."
"Jaké to bylo?"
"Matko! To je snad výslech?!! Střídali se na mě před celou třídou když jsem byla ohnutá přes lavici. Byli poslední ze třídy, se kterými jsem ještě nic neměla, tak jsem si je dala naráz."
Pohladila mě po krku hedvábnými prsty, jako to dělávala, když v ní překypoval pocit pýchy nad vlastní ratolestí. Koutky se jí zvedaly do elegantního úsměvu, ve kterém poodhalila špetku nablýskané skloviny.
"Přinesla jsem ti tvé amfetaminy."
Wednesday, 23 July 2008
Jak vybouchla planeta

Mám v pokoji velkou spoustu skleniček, moje podkrovní místnost s plexisklovou střechou je ohřívána a jemné hrany vybroušených pohárů mi i ve spaní tvořily duhové mraky.
Zejména v průběhu večírků s klukama z osmý cé jsem si ráda nechala pastelovými barvami zdůrazňovat extravagantní obrys mých obvykle ztuhlých bradavek.
Pak to přišlo, kamarád tomu říkal skleníkový efekt. Ve vaně mi roztály všechny ledovce a vyplavilo to celou ulici. Všichni si mysleli, že prasklo potrubí a já měla v pokoji skleníkový efekt.
Ty vole!
Měla jsem z toho naprosto zvlhlé kalhotky a musela jsem vytočit Jakubovo číslo. Byl báječný a vždycky s sebou nosel obroské kožené biče, několik podvazků a trochu kovu.
Nějak jsem se z toho probrat musela. Naprosto mě zničil. Freony z otevřené ledničky tomu moc nepřidaly. Rozvibrovaly celou planetu a zatřásly zemským jádrem. Zrovna jsem rozbalovala nový vibrátor, který byl v ten moment naprosto neskutečný. Hned jsem tomusela zavolat fšem kamarádkám.
Pak vybouchla planeta.
amfetaminy
Ráno mě matka při probouzení povýskala ve vlasech a věnovala mi první dávku amfetaminů.
„Děvenko, tohle je pervitin. Nebude se ti chtít spát, jíst a ještě ke všemu budeš mít ze světa lepší pocit.“
„Díky máti.“
Ve škole mi to šlo jako nikdy. Jen jsem vydýchala všechen vzduch. Jsem sobecká mrcha, co všechny nechala umřít. Nikdy mi nebylo líp.
Vlastně bylo. Když mě šukal Tomáš.
Friday, 11 July 2008
Globalizace odporných ksichtů
Tak jsem si zase jednou serfovala po internetu. Začala jsem jako kdykoli jindy, e-mail, facebook, porno... Znáte to:-)
Najednou jsem se poblila. Z monitoru na mě koukal nejodpornější xicht, jaký mi do té doby přišel na oči. Předchozí večeře mi plovala v klíně. Prostě humus, ještě ke všemu to byla úplně nová sukně. A Miroslav Baraczek možná už měl tak nafouklý obličej, že mu přetlakem prasknul.
Jestli ho potkáte, tak mu za mě nablijte do klína!!!
Thursday, 3 July 2008
naprosto vlhké kalhotky
Včera jsem objevila naprosto nevídané věci. Když jsem v pozdních hodinách prováděla běžnou očistu svého mladistvého torza, tak mi ve sprchovém koutě podjela noha a já upadla.
Nevěřícně jsem koukala do svého klína, ze kterého trčela koncová část sprchové hadice. To vám bylo něco. Přišla jsem si raněná, dokonce mi i tekla krev. Nikdy jsem si ani nepředstavovala tak příjemný prožitek z úrazu.
Poté, co jsem hadici povytáhla ven, mnou začala probíjet naprostá euforie. Z rozkroku již místo krve vytékala pouze čirá voda, já se s blaženým úsměvem posadila na bobek a začala pomalu nasedávat.
Odněkud z mého nitra mnou začal třást dosud nepoznaný pocit. Klepala jsem se jak malé štěně a bylo mi nejlépe na světě.
Když jsem to povídala otčímovi, nevěřícně kroutil hlavou. Jen se zeptal, jestli bych to dokázala předvést ještě jednou. Jen mi ten nápad přišel na mysl, z ničeho nic mi začaly vlhnout kalhotky a pověděla jsem o tom otčímovi. Jeho tváře pomalu, ale velmi intenzivně červenaly a v kalhotech se mu tvořilo jasně viditelné zduření.
Vyzkoušel, jak moc jsou ty kalhotky vlhké. To mě rozdráždilo ještě víc. Jako smyslů zbavená jsem začala mnout tu jeho vybouleninu a nechala se od něj vysvléknout.
Holky, to vám teda něco povim, jestli jste ještě nezkoušely sprchu, jste prachbídné kundy!
Friday, 27 June 2008
Děsy a běsy běsounský
Ještě jsem ani nestihla vložit první příspěvek a maminka už po mě chce, abych jí pomáhala s malováním bytu. Jsem z toho normálka na prášky. Umím si třeba bezvadně malovat lakem po nehtech, ale vzít do ruky štětec a začít s ním roztírat barvu po zdech bylo horší, než vlézt do prázdného obchodního domu.
To si tedy moc neumím představit. Jen to zkuste, uděláte první krok do nákupního centra, těšíte se na ty spousty lodiček, tílek a minisukní... a ono nic. Hrůza, žejo?
No a tenhle pocit znásobte tisícem a dvojnásobně umocněte paniku. Barvu mám snad všude, kam by jen mohla zatéct (na zdi je jí výrazně méně). vypadám jak nějaká dělnice z chemičky, nebo bůhvíodkud a to mám jít večer na rande s romanem z osmý cé. Se z toho snad zvencnu.
Tak se teda zatím mějte, já stěny nechávám stěnami a barvy barvami. Jdu se umýt a šlechtit na to rande s Romanem (znáte to...) Bývala bych vám toho napsala mnohem víc, ale to bych už ty holčičí věci nestihla ani náhodou..