">

O promiskuitě

Každý by stále něco chtěl. Vyměnit, vrátit, naložit okurky, nebo po sobě dokonce něco zanechat. Nejsem ničím výjimečná. Potřebovala jsem tenkrát na záchod a namísto toho mi samovolně vytékající proud zlomyslné moči smáčel kalhotky.

„Dementko, cos to udělala? Vždyď ses celá pochcala! Kdybys takhle úchylácky nedumala, mohla sis klidně dojít na záchod.“
„Lásko vždyť jsem zrovna nic neříkala…“
„Dojdi se převlíknout, nebo tě vomrdám!!!“

Někdy to bylo dost drsné. Jednou z jeho polepšovacích metod bylo několikahodinové konstantní mrdání mého řitního otvoru. Když už se jeho úd nevzmohl k erekci, přišel na řadu dlouhý vibrátor. Bičoval mě a lil mi vosk na vagínu.

Tentokrát jsem se nevzmohla na nic. Seděla jsem v pochcaných kalhotkách na pochcaném křesle, koulela jsem hloupě očima a sledovala před očima neustále se zvětšující pyj.

„Roberte!“

Zadusila jsem se žaludem, který jsem mu tenkrát nechtěně ukousnula. Zapadl a Oliver mi v agonii nebyl schopen pomoci.

Konečně jsem si v ten moment uvědomila, jak je promiskuita nebezpečná a pro jistotu jsem s ní skončila.

O matkách a ratolestech

Zase paranoia. Nejspíš mi to začalo s tabletkami od matky. Spím jen občas a okolní svět je rychlejší. Přemýšlím nad smyslem existence a matka mě ji ohleduplně naplňuje záhadnými tabletami.

"Verunko, jak dneska bylo ve škole?"
"Souložila jsem se třemi spolužáky, maminko."
"Jaké to bylo?"
"Matko! To je snad výslech?!! Střídali se na mě před celou třídou když jsem byla ohnutá přes lavici. Byli poslední ze třídy, se kterými jsem ještě nic neměla, tak jsem si je dala naráz."

Pohladila mě po krku hedvábnými prsty, jako to dělávala, když v ní překypoval pocit pýchy nad vlastní ratolestí. Koutky se jí zvedaly do elegantního úsměvu, ve kterém poodhalila špetku nablýskané skloviny.

"Přinesla jsem ti tvé amfetaminy."

Jak vybouchla planeta

Mám v pokoji velkou spoustu skleniček, moje podkrovní místnost s plexisklovou střechou je ohřívána a jemné hrany vybroušených pohárů mi i ve spaní tvořily duhové mraky.

Zejména v průběhu večírků s klukama z osmý cé jsem si ráda nechala pastelovými barvami zdůrazňovat extravagantní obrys mých obvykle ztuhlých bradavek.

Pak to přišlo, kamarád tomu říkal skleníkový efekt. Ve vaně mi roztály všechny ledovce a vyplavilo to celou ulici. Všichni si mysleli, že prasklo potrubí a já měla v pokoji skleníkový efekt.

Ty vole!

Měla jsem z toho naprosto zvlhlé kalhotky a musela jsem vytočit Jakubovo číslo. Byl báječný a vždycky s sebou nosel obroské kožené biče, několik podvazků a trochu kovu.

Nějak jsem se z toho probrat musela. Naprosto mě zničil. Freony z otevřené ledničky tomu moc nepřidaly. Rozvibrovaly celou planetu a zatřásly zemským jádrem. Zrovna jsem rozbalovala nový vibrátor, který byl v ten moment naprosto neskutečný. Hned jsem tomusela zavolat fšem kamarádkám.

Pak vybouchla planeta.

amfetaminy

Včera na mě přišla ostrostřelba. Maminka mi zase říkala, jak mi strašlivě roste pupek. K mým uším docházely zkazky o naprostém konci existence a mladistvé krásy. Stresem se mi na čele začínala rýsovat velmi hluboká vráska.

Ráno mě matka při probouzení povýskala ve vlasech a věnovala mi první dávku amfetaminů.

„Děvenko, tohle je pervitin. Nebude se ti chtít spát, jíst a ještě ke všemu budeš mít ze světa lepší pocit.“
„Díky máti.“

Ve škole mi to šlo jako nikdy. Jen jsem vydýchala všechen vzduch. Jsem sobecká mrcha, co všechny nechala umřít. Nikdy mi nebylo líp.

Vlastně bylo. Když mě šukal Tomáš.